Zajde husa si, na provázku, pro obruč brýlí, do obchodu s optikou, a dostane tam od někoho otázku: ,,Hele, huso, ty mně nevidíš, a tak nemáš oči pro pláč, když oškubu, a sním si tě, viď " ? Znenadání NEBE SE OTEVŘE, A HLE, po schodech NEBESKÝCH sestupuje ON. STVOŘITEL NÁŠ.. Pohladí husu tu, překvapenou otázkou tou, a ODPOVÍ MÍSTO NÍ, DO OČÍ DÍVAJE SE Ti, ,,Tazateli" : ,,Když to bude z důvodu hladu nutně PRO ZDRAVÍ, Rádi to pro tebe uděláme." Tu schody NEBES pozvolna mizíc, i ON snimi v dáli NEBESKÉHO RÁJE.. .. v tom vchází do obchodu v jiném svém HÁVU. Pohladí husičku s Láskou, na provázku, znaje odpověď na každou Tvou otázku. Ty to tušíš. Ty to i v hloubi Duše víš. Jen mnohdy.. i zkoušíš Duši té které, i nevinné, tím i nejednou JEMU, STVOŘITELI NAŠEMU i jen tak z plezíru, prostě i zakroutit KRKEM, či JEJ ochlastat.., ochcat.. .. při čtení těchto řádků říkáváš si i: ,,Oh Ať" No.. a jak myslíš, že tohle Rádob...